Zajímavosti z historie zubního kartáčku a zubní pasty
V každé koupelně najdeme zubní kartáčky a zubní pastu. Nenajdeme ji jen tam, kde se zuby nečistí. Napadlo by vás někdy pátrat v historii, jak to vypadalo s hygienou úst třeba v Egyptě?
Pro lepší přehled se musíme vrátit do historie, cca 3 tis. let př. n. l. Zde (ve starobylé Babylónii) byly objeveny v archeologických nálezech pozůstatky prvních kartáčků, které se v té době vyráběly z roztřepeného konce větviček aromatických dřevin, určené pro osvěžení ústní dutiny. Staří Egypťané stojí za vznikem zubních past. Tehdy to byla směs prášku z popela volských kopyt a rozmačkaných skořápek, myrhy + kousky rozdrcené pemzy. Jak se však směs používala, se dnes již můžeme pouze domnívat. Naskýtá se myšlenka, že využití našla tím nejjednodušším a velmi prozaickým způsobem, tedy prsty. Řekové i Římané dávali přednost více abrazivním „zubním pastám“, které byly vyrobeny z rozemletých kostí a ústřic.
(zdroj obrázku: dentalcorp.com)
V Číně byly objeveny spisy (pocházející z doby 1.600 let př. n. l.) ve kterých byly popsány „žvýkací tyčinky“, vyrobené z větviček aromatických stromů a kterými si lidé osvěžovali ústa. V Číně se postupně do „zubních past“ přidávaly byliny, ženšen nebo sůl. Číňané také pravděpodobně vynalezli první zubní kartáčky, vyrobené ze štětinek z prasat, připojených ke kosti nebo bambusové tyčce (cca kolem 15. Století). Právě tento nápad se později přenesl i do Evropy, kde štětiny nahradily měkčí žíně a peří.
V průběhu let našly využití především zvířecí chlupy (např. z kance), které se staly oblíbené na východě, zatím co na západě dávali přednost koňským žíním. V roce 1780 si jistý Angličan – jménem William Addis, odpykával trest ve vězení, kde se mu však nelíbila metoda čištění zubů mezi vězni, pomoci hadrů a sazí. Vzal tedy malou kost, udělal v ní dírky, do kterých navázal štětiny a kartáček byl hotov. Bylo to poměrně snadné a funkční, takže se po svém propuštění na svobodu vrhl na podnikání a stal se bohatým člověkem. Společnost, kterou tehdy založil, vyrábí kartáčky dodnes.
(zdroj obrázku:smilealaska.com)
První „moderní“ kartáček byl tedy vyroben v Anglii kolem roku 1780 z kosti skotu a prasečích štětin. V roce 1844 vznikl kartáček se třemi řadami štětin. V roce 1937 muž jménem „Wallace Carothers“ ve firmě „Du Pont Laboratories“ vynalezl materiál nazvaný nylon. Nylonové štětiny se staly mezi lidmi mnohem oblíbenější, protože byly jemnější a šetrnější. A konečně v roce 1960 to byl převratný první elektrický kartáček. Kartáček za dlouhá staletí udělal velký pokrok. Dnes máme již celou řadu různých kartáčků, s různými madly, různě vysokými a hustými štětinami.
Vývoj zubních past začal někdy kolem roku 1800 v Evropě. Obsahovaly například mýdlo (až do roku 1945), křídu, různé ořechy nebo uhlí. Naštěstí v roce 1873 společnost Colgate zahajuje výrobu zubní pasty, prodávanou ve sklenicích a v roce 1890 také představila i první moderní zubní pastu v tubě. Fluorid, důležitá složka zubních past, účinná proti paradontóze, byl v zubních pastách používán již od roku 1914. Ve druhé polovině 20. století byly vyvinuty moderní zubní pasty pro prevenci a léčbu citlivých zubů. Konečně bylo sníženo množství abrazivních příměsí do past, které měly za následek různá poranění v ústech a poškození zubní skloviny. Nejnovější trendy v zubních pastách nám poskytují dostatečnou ochranu před zubním kazem, zubním kamenem, nemocemi dásní a zápachem z úst. Obsahují užitečné fluoridy, léčivé bylinné extrakty, ale také barviva, různé chutě a také složky, díky kterým pasty pění.
Tak tedy vypadal objev kartáčku a zubní pasty, jejich vývoj je a bude vždy pro lidi zajímavý.
(zdroj obrázku: totallyhistory.com)
Mohlo by se vám také líbit
Mlsejte doma zdravě!
Ozdobte svou ložnici do vánočního hávu
