Levandule je ceněna pro své silné éterické oleje a atraktivní vzhled fialových květů

Levandule je trvalka pocházející ze středomořské oblasti, a proto všechny levandule vyžadují plné slunce. Daří se jim ve velmi dobře odvodněné půdě. Z toho vyplývá i další péče, která zahrnuje nižší frekvenci hnojení a jen mírné množství vody.

Širokospektré využití

Levandule se používá v lékařství, kosmetice i vaření. Proč? Vlastní jednoduché aromatické látky, které jsou důležité pro zdraví. Navozuje klid, relaxaci a spánek.

Dodává zahradě nebo domovu jemnou fialovou barvu a výraznou vůni

Většina odrůd levandule je kultivarem dvou druhů – Lavandula angustifolia (anglická levandule) a Lavandula x intermedia (levandulový hybrid angustifolia a latifolia). Existuje však také více, než 400 samostatných odrůd.

Anglická levandule

Anglická levandule – (Lavandula angustifolia) si pravděpodobně svoje jméno vysloužila podle klimatu, kde se jí daří. Pozor na to, ale nepochází z Anglie. Jejím domovem jsou horské oblasti Středomoří. Z této „pravé“ levandule se produkuje levandulová silice a vyrábí řada doplňků a dekorací. Je totiž nejtvrdší ze všech druhů levandulí a tradičně se z ní produkují ty nejlepší parfémy a vonné sáčky včetně polštářků v provence stylu.

Anglická levandule vyžaduje plné až částečné slunce a rovnoměrně vlhkou, ale skvěle odvodněnou půdu. Pokud začínáte s levandulí prakticky od nuly – ze semen, než dosáhne své dospělosti, může trvat v rozmezí 90 až 200 dní. Musíte být trpěliví.

Na druhu až tak nezáleží – všechny mají podobné požadavky i účinky

Při nákupu rostlin levandule rychle zjistíte, že názvy španělských levandulí (Lavandula stoechas a Lavandula dentate) a francouzské levandule (Lavandula dentata) jsou používány zaměnitelně a nedůsledně.

Jinými slovy, pokud na cedulce výslovně nestojí „anglická levandule“, bude pravděpodobně obecně označována jako španělská nebo francouzská levandule. Znalost místa původu není až tak důležitá, protože bylina běžně označovaná jako francouzská levandule, bez tak pochází ze Španělska. Bez ohledu na to mají tyto rostliny v podstatě stejné požadavky na kulturu a podnebí jako anglická levandule.

Pokud však trváte na tom, že chcete ukočírovat její divoký původ a nepotřebujete, aby se vám hojně rozrostla, pak doporučujeme její trpasličí odrůdy.

Jedná se o kompaktní kultivary známé pod názvem – „Hidcote“ (Lavandula angustifolia „Hidcote“) a „Munstead“ (Lavandula angustifolia „Munstead“). Jsou ideální pro zahradničení v kontejnerech, květináčích i jiných vhodných nádobách. Jednou za rok přesaďte levanduli do čerstvé a dobře odvádějící zeminy.

Vyberte si písečnou půdu nebo použijte směs poloviny běžné zeminy a poloviny zeminy pro kaktusy. Použijte nádobu, která má na dně hodně odtokových otvorů, aby mohla vytéct přebytečná vlhkost. Na trhu jsou k dostání i nejrůznější hybridy levandulí.

Jak zregenerovat již vysazenou levanduli?

Občas se také stává, že i zahradní levanduli něco chybí, i když se zdánlivě tváří jako „plevel“, který od vás v zásadě nic nepotřebuje.

Někdy je nutné oříznout její převislé lodyhy nebo ji přesadit na slunné místo, kde bude mít dostatek přímého slunečního světla – alespoň 8 hodin denně.

Jinak levanduli běžně ořezávejte dvakrát ročně, těsně po sklizni na jaře a na podzim. Toto silné prořezávání odstraní odumřelé nebo poškozené části rostliny levandule a podpoří nový a mnohem zdravější růst.

Zdržte se také na čas zalévání. Asi tak týden jí nezalévejte, levandule roste nejlépe za sucha – nadměrná vlhkost v půdě, může vést k hnilobě kořenů. Pokud venku pršelo, určitě další voda není nutná.

Obměňte půdu. Smíchejte kompost, rašelinu nebo jiný organický doplněk určen pro půdu a vysypejte vše kolem levandule. Tyto postupy umožní lepší odtok vody z půdy. Odstraňte také veškerý plevel, který levanduli okrádá o vodu, živiny v půdě a sluneční světlo.