Domů / Blogy / Rukodělná tvorba je odjakživa moje srdcovka, říká p. Bohdana Goliášová

Rukodělná tvorba je odjakživa moje srdcovka, říká p. Bohdana Goliášová

Této zajímavé ženy jsem si všimla před nedávnem na facebooku. Jmenuje se Bohdana Goliášová a věnuje se šperkařské technice z drátu, které se říká TEPANÁ KRAJKA.

 

Řekněte nám prosím na úvod o sobě pár informací…

Jsem žena, která zbožňuje tvoření rukama, učím lidi živit se svým rukodělným koníčkem a je mi..ehm dvacet devět pryč?

Vyvinula jste ojedinělou šperkařskou techniku. Jak se to stalo?

Začalo to v mém dětství. Odmalička jsem všem tvrdila, že budu malířkou, zpěvačkou nebo spisovatelkou, zkrátka jsem v sobě cítila velké umělecké pnutí. Problém byl v tom, že se můj talent nikde neprojevoval, byla jsem ve všem naprosto průměrná a to až do dospělosti. Bylo to velmi frustrující. Když svým kurzantům na šperkařských kurzech vykládám, že nemám výtvarný talent, nevěří mi. Proto jim vždycky ukazuji důkaz. Vám ho ukážu taky: Takhle vypadá moje současná kresba kozy. Takže jistě chápete, jaké jsem měla jako výtvarnice vyhlídky.

Člověk se nemá podceňovat. To bude i Váš případ, ne? Co se potom změnilo?

Přišel zásah shora. Jednou jsem omylem moc rozklepala drát, ruply mi u toho nervy a dráty, které jsem měla zrovna v kleštích, jsem začala ohýbat zcela nekontrolovaně, bez jediné myšlenky na to jaký bude následující krok. Tak vznikla šperkařská technika „Tepaná krajka“.

Jak se při této technice postupuje?

Je třeba pochopit dvě věci. Jednak charakter a „vlastní život“ drátu a za druhé princip „vypnutí kontroly“ naší hlavy nad tím, jak bude šperk vypadat. Neděláme si žádné předkreslené návrhy, často ani dopředu nevíme, jestli vzniknou náušnice, náhrdelník nebo třeba čelenka. Dáváme si při tvoření naprostou volnost, tím vznikají tvary, které nejdou vymyslet. Z hlediska techniky využíváme vlastnosti chirurgického drátu, který střídavě tepeme a kroutíme do prostorových tvarů.

Zvládne techniku každý nebo patří ke složitějším?

Tepanou krajku zvládne každý, kdo má dvě ruce a udrží kleště. Na mém příkladu vidíte, že výtvarný talent není zapotřebí.

Kdy jste začala techniku učit?

Nejdříve jsem se řadu let živila výrobou a prodejem šperků vyrobených pomocí „Tepané krajky“. Nakonec mě zákazníci (když viděli, s jakou lehkostí šperky vznikají), doslova donutili, abych začala dělat kurzy a tuto techniku vyučovat.

Baví Vás kurzy? Co přinášíte lidem?

S překvapením jsem zjistila, že mě učení baví ještě o dost víc než samotná výroba šperků. Hluboce mě naplňuje to, jak lidé na kurzech „tají“ a uvolňují se do intuitivní tvorby, která neomylně vynáší na povrch to nejkrásnější z nich. Když vidíte, jak nádherné věci vznikají lidem pod rukama a jak jsou z toho sami překvapení a dojatí, nepotřebujete už žádné diplomy a oficiální ocenění.

Jelikož neučíte jen šperkařskou techniku, ale i rukodělné podnikání. Co si pod tím máme představit?

Když se lidi naučili vyrábět šperky a zjistili, že já se výrobou a prodejem živím, chtěli se naučit, jak mají svoje věci nabízet a prodávat. Mě obchodování vždycky tak nějak samo šlo. Jak nemám výtvarný talent, zbylo ve mně asi dost místa pro „podnikatelské střevo“. Podnikání mě odjakživa baví, v minulosti jsem ze zvědavosti zkoušela podnikat v různých oborech a vždycky to fungovalo.

V jakých třeba oborech?

No třeba jsem si přečetla knihu od Roberta Kiyosakiho – „Chudý táta, bohatý táta“ a pocítila jsem potřebu poznat, jak to u nás funguje na trhu s nemovitostmi, tak jsem se ze „studijních“ důvodů nechala najmout na tři čtvrtě roku jako realitní makléřka. A za chvíli jsem docela dobře prodávala. Nebo jsem byla na cestách po Španělsku, byla jsem bez peněz, tak jsem vymyslela, že si udělám živnost z masírování na pláži. A zase to fungovalo.

A tyto znalosti Vám pomohly při prodeji šperků?

Ano. Podnikání má celkem jednoduché zákonitosti. Podrobnosti se v jednotlivých oborech liší, ale principy jsou stejné. Jakmile se naučíte podnikat v jednom oboru, budete to umět i v jiném.

A proč jste se zaměřila na výuku rukodělného podnikání?

Rukodělná tvorba je odjakživa moje srdcovka. Takže hodně rozumím lidem, kteří lásku k rukodělnému řemeslu sdílí. Zároveň jsem za roky svého působení v rukodělném světě viděla hromadu lidí s prodejem skončit, protože nedokázali překonat počáteční podnikatelské potíže. A ještě větší hromada lidí z obav z nepřekonatelných překážek vůbec podnikat nezačala. To je neskutečná škoda, protože my jsme nejtvořivější a nejšikovnější národ na světě. A tím, že si tvoříme jenom doma do šuplíku, protože svoje výrobky neumíme prodat, ochuzujeme svět o krásu, která se do něj nedostane a svůj vlastní život o nadšení z naplňující práce a vnitřní svobody. A proto právě tohle učím. Je to můj osobní boj s českou skepsí a systémem, který měl lidi od dětství učit, aby dělali to, po čem touží a k čemu mají talent, ale místo toho učil všechny to samé a nepřipustil individualitu.

(více fotek na www.tepanakrajka.cz)

Co tedy na podnikatelských kurzech vlastně učíte?

Základy, které by měl znát každý. Čistou praxi. Jak mám udělat, aby můj výrobek byl pro lidi přitažlivý, kde a komu ho prodat, jak ho nacenit. Jaké jsou nejfunkčnější způsoby prodeje, jak vést prodejní rozhovor.. vše na co narazíte, když budete zkoušet svoje výrobky prodávat. Viděla jsem skončit hodně lidí, takže vím, na čem se tak nejčastěji troskotá. Takže učím i takovou „psychologii“, jak si vytvořit vnitřní houževnatost při cestě za svým cílem. Například jak se vyrovnat s nepodporou okolí, jak nakládat s penězi nebo jak se nenechat složit byrokratickým strašákem.

Mají absolventi Vašich kurzů potom v praxi úspěch?

Mají a jsem na ně neskutečně pyšná.

Máte nějaké další cíle, kterých chcete v budoucnu dosáhnout?

Mám. Chci, aby se praktické základy podnikání učily jako běžná látka ve školách. Chci, aby čeští tvůrci měli dostatek sebevědomí k tomu, aby se dokázali ukázat světu. A hlavně aby se odvážili žít pomocí své tvorby svobodný a naplněný život a naučili svoje děti, že to je normální.

Děkujeme za zajímavý rozhovor a přejeme, ať se Vám podaří dosáhnout všeho, co si přejete.

(rozhovor připravila ve spolupráci s p. Goliášovou – Michaela Cahelová)

 

O blogerka Michaella

Život mě naučil žít pro krásu z pěkných okamžiků a vážit si každého nového dne.

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.