Bydlení ve skandinávském stylu – rozhovor s p. Martinou Puchingerovou

0
255
Paní Martina Puchingerová pracuje na poště za přepážkou. Žije se svoji rodinou v městečku Sušice, má syna, dcerku a velice šikovného a hodného partnera. Spolu tvoří dokonalou čtyřku, avšak jako dvojka s partnerem dokážou měnit své bydlení ve studnu vzácné inspirace pro všechny příznivce čistého, skandinávského bydlení. Moc ji děkuji, že si na mě udělala čas a zodpověděla mi pár otázek těsně před svátky.
(rodinné foto)
P. Martino, i když nemáte designérskou školu, tvoříte nádherné – profi věci a máte zajímavé nápady, s tím jste se už narodila? Nebo jste svůj dar objevila až nedávno? O technickou realizaci se stará Váš partner? Jste docela sehraná dvojka 🙂
Ne, určitě jsem se s tím nenarodila, i když  lásku k čistotě a přílišnému úklidu jsem zdědila po mé babičce a mamince (nevím, zda je to výhra?). Doma jsme měli s bráchou vždy hezké prostředí, samozřejmě odpovídající té době. Nikdy ale nebyly peníze na přílišné vyhazování, takže jsme měli doma věci z různých zdrojů, ale dělali pro mě a mého bratra domov. Domov, který chci i pro své děti. Lásku k tomuto stylu jsem našla až nedávno. Prošla jsem si obdobím barevných pokojů, ale nakonec jsem zakotvila u skandi stylu, kterému dominuje bílá barva, barva čistoty. Pak každý barevný doplněk rozehraje hru různých ročních období. O technickou realizaci se stará partner, to ano. Je velmi šikovný a zručný ve všech technických oblastech. Já vymýšlím a on dává dohromady realizaci a detaily. Doplňujeme se navzájem a tak to má být. Na všem se domluvíme.
 
90% všeho, co máte doma si tvoříte sami, proveďte nás prosím trošku po domě a zaveďte nás do všech pokojů. 
K nám do bytu vcházíte ze společné chodby, kterou máme s rodiči. Máme dlouhou úzkou předsíň, kde vpravo vcházíte do ložnice a vlevo do malé kuchyně, kterou odděluje pracovní deska a je tak propojená s obývacím prostorem. Z ložnice se dá také projít do pokoje dcerky a z něj pak do obýváku a po schodech následně do synova pokoje. V předsíni je konzolový stolek s vysoustruženými nohami, který vyrobil můj partner a zrcadlo v kůži (takové vyrábíme). Osvětlení je z obyčejných košů Ikea  ve kterých jsou LED žárovky a žebřík na odkládání kabátů a drobností. V kuchyni máme tapetu a kryje jí 6 mm lepené sklo, velmi se mi osvědčilo. Dlaždičky už bych nechtěla. Je pravda, že zde nejsou elektrické zásuvky, ty jsou zabudované v pracovní desce. Plocha je rovná a netříští se, snadné i na úklid. Synův pokoj v podkroví je využitý do posledního centimetru a navazuje na něj dlouhá úzká terasa, kde v sezoně pěstuji kytky. To miluji. V ložnici drátěný domeček (vypadá jako originál), také vyrobený partnerem. Polštáře si některé tisknu. Polštáře vlněné jsou ze staré šály. Mísa, tácy, svícny, domeček – to vše je vyrobeno od nás. Věšák u Barunky v pokoji jsem vyráběla z korálků a očička, špalek dělal partner, závěsný držák na kytku u syna jsem tvořila já. Žebřík vyráběl také partner.
 
Kuchyň
Obývací pokoj s jídelním koutem
 Ložnice
Synův pokoj v podkroví
Dětský pokoj od dcerky
Pohled z předsíně do kuchyně
Posezení na terase
V rodinném domě máte v přízemí sklenářství (které patří rodičům od partnera), provádíte i rámování obrazů, Váš partner dělá veškerou truhlářskou práci a také tvoří věci z kovu. Za zmínku stojí výroba zrcadel na zakázku, kožené řemeny a jiné zajímavé výrobky.  Jak dlouho se této činnosti věnujete? Kontakt pro případné zájemce? Kolik máte zrcadel v dome? Kde Vás lidé najdou? 
Vyrábíme zrcadla v kožených řemenech asi rok. Moc se mi líbil originál od Adnet od GUBI, jenže cena je přespříliš vysoká. Zkusili jsme si jedno podobné vyrobit do předsíně a sklidilo úspěch. Kontakt na nás je možný přes email: martinaczech@seznam.cz, co nejrychleji odpovím. V domě kolik máme zrcadel? To se snad raději ani neptejte! Jen doma mám zrcadlo  v každém pokoji a v kuchyni místo obkladů sklo, takže docela dost lesklých ploch. Náš byt je poměrně malý, takže se tímto aspoň opticky zvětšuje. Lidé nás najdou v Sušici na Příkopech. 
Na které ručně vyrobené kousky jste nejvíce hrdi? 
Tím, že doma je vyrobeno opravdu skoro vše vlastními silami, tak asi na vše. Nejvíce ale však na mlynářské schody, které jsou podsvícené a byly opravdovým oříškem, abychom mohli propojit spodní a horní patro, které vede k synovi do pokoje. Jinak mám i dobře vymyšlenou kuchyňskou linku, dále jsem pyšná na konferenční stolek a mnoho doplňků. Byly bychom tu do zítřka. Je toho moc.
(ručně vyrobené schody do podkroví)
Jeden čas jste žila v Africe, jaké zážitky a vzpomínky k zamýšlení jste si odtud přivezla? 
V Africe jsem nežila, jen jsem zde strávila v 17 ti letech krásný měsíc a dalo mi to na celý život. Mám radost a vážím si toho, že žijeme v blahobytu a nemusíme se starat, kam jít pro vodu, kde sehnat jídlo. Stále to připomínám svým dětem, už jsem otravná. Dokud ale člověk takovou zemi nenavštíví, neví o čem je řeč. Realita je krutá a lidé u nás si neváží obyčejných věcí.
Rodina je pro Vás základ, to ostatní (krásné a vzácné) přijde samo. Souhlasíte? Motivujete svoje děti ke kreativnímu tvoření? Jak se jim líbí jejich pokoje? Zařizovali jste to všichni spolu, podle jejich představ?
Ano je to tak. Rodina je základ všeho. Když máte rodinu, máte všechno! Život není jednoduchý, ale když si v životě něco špatného prožijete, o to více si pak vážíte obyčejných věcí. Člověk se musí radovat z maličkostí. Život je moc krátký. Synovi je 13 let, takže určité věci v tomto věku jdou kolem něj, ale jinak je zručný, věnoval se několik let modelařině. Chtěl by studovat leteckého mechanika  -od malička miluje letadla. A malá je ještě maličká, avšak je velmi pohybově nadaná, takže možná půjde jiným směrem. Ovšem kdo ví? Jakmile se něco montuje a dává dohromady, ráda se přidá. Ráda kreslí a píše písmenka, takže uvidíme. 
Jaké zajímavé lidi (kolem bydlení a designu) jste během poslední doby poznala? Kdo Vás v životě někam posunul a inspiroval?
Tak to je zajímavá otázka. Na jednu stranu jsem ráda, že žiji v této době, kdy máte tolik vymožeností. Ovšem na druhou stranu závidím mé babičce, jaké ona měla dětství-krásné bezstarostné, žádné počítače, telefony. Ta doba před 70 ti lety mě nějak přitahuje. Na druhou stranu žijeme v době počítačů a jestli mám odpovědět upřímně, tak mě velmi inspirují příspěvky lidí na Pinterestu a Instagramu. Velmi obdivuji Radanu Bláhovou,  Kateřinu Paškovou (blogerka), Terezku Matouškovou, Kláru Davidovou (Instagram) pro jejich čistý styl a vytříbený vkus a mnoho jiných zahraničních oblíbených blogerů. Hodně čerpám i od Tine Kjeldsen.
Ručně vyrobené dekorace
Dnes jste mi říkala, že milujete procházky s rodinou, výlety do lesa, ale i svoji půlhodinku večer. Jak taková půlhodinka vypadá? 
Ano, máme chalupu 12 km odtud a miluji, když tam přijedeme, vyložíme věci a sedneme si celá rodina k ohýnku, nebo jdeme na procházku, na větve do lesa, na krávy se podívat s naší malou, protože ta je miluje. Všechny ty normální obyčejné věci. Vyrostl zde můj tatínek a jako rodina to tu milujeme. Je zde 6 chalup a nejkrásnější západ slunce, který se dá vidět. Hezčí je snad jen v té Africe, protože hraje všemi barvami. Půlhodinka vypadá tak, že sednu k PC, zapnu si Instagram, Pinterest a Facebook – čerpám, vkládám příspěvky a inspiruji se. Pak vymýšlím a vyrábím. Miluji design, ráda tvořím a vymýšlím nové věci a párkrát mi oslovili lidé s žádostí o pomoc zařídit interiér. Pak mi pošlou fotky, půdorys a já vymýšlím. Je to můj koníček.
Dnes začínají Vánoce, máte nějaký vzkaz pro čtenáře? 
Určitě, všem přeji ze srdce ty nejkrásnější Vánoce prožité v kruhu rodinném, v poklidu, ve zdraví a s láskou. Kouzlo Vánoc je totiž neopakovatelné! Ať jsou všichni v Novém roce 2017 zdraví a šťastní a šíří kolem sebe jen pozitivní energii.
Moc Vám děkujeme za krásnou inspiraci, příjemný rozhovor a přejeme pěkné svátky a vše nej do Nového roku 2017! A hlavně, ať máte kolem sebe jen hodné a přejícné lidi.
Jak se vám líbila dnešní inspirace bydlení? Napište nám.
(Rozhovor a otázky vyhotovila: Michaela Cahelová – blogerka Michaella)

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno