Pečení z perníku-rozhovor s p. Miriam

Paní Miriam Z. se ve volných chvílích věnuje pečení z perníku. Je to její koníček a záliba už víc jak 10 let. Jsem moc ráda, že si na mě udělala čas a odpověděla mi na pár otázek kolem pečení a tvoření. 

Miriam, jak dlouho tvoříte pro potěšení?

S perníky jsem začala přibližně na své první mateřské, kdy bylo najednou více volného času. Na začátku jsem však pekla opravdu jen okolo Vánoc a Velikonoc, hlavně pro radost dětí. Jak postupně rostly, a začaly navštěvovat školku, později školu…perníky jsem pekla v tomto sezónním období. jako přídavek do mikulášských balíčků ve školce, chaloupku na výzdobu třídy apod. Vždy jsem to brala, jako tvoření pro radost a touto cestou také možnost se zdokonalit ve tvoření a „vycvičit“ si ruku.

Co Vaše prvopočátky? Popište nám pocity a první výtvory

Mé prvopočátky si uvědomuji třeba u pohledu na foto první chaloupky, která mě vždycky přivede k pousmání. A … jak jsem na ni byla pyšná! 🙂 Začátky nebyly lehké, i proto, že u pečení perníků potřebujete notnou dávku trpělivosti a soustředění a já, jakožto člověk netrpělivý, jsem se tomu všemu postupně musela naučit. Že všechno má svůj čas a třeba tady u perníků jsem poznala, že neurychlím nic. (Na obrázku prvním je chaloupka z prvopočátků a na druhém jsou chaloupky, jaké p. Miriam dělá teď)

Jako návod Vám na začátku posloužil recept a rady od babičky? Máte s tím obdobím spojenou nějakou pěknou vzpomínku nebo zážitek?

Jako malá si vzpomínám na návštěvy u naši tety Aničky, která perníčky dělala. Ten pocit, když jsem dostala k nějaké příležitosti perník pěkně zabalený a s láskou dělaný, ve mne zůstal natolik zakotven, že když teta zemřela, začala jsem se o všechno kolem perníku zajímat a zkoušet. Recept který používám, je tety. Zajímavé je, že i když dám přesně vše podle receptu, pokaždé je konzistence těsta jiná a je třeba trochu dolaďovat.

Co všechno dokážete z perníku vytvořit? Čím zdobíte?

Z perníku by se dalo vytvořit asi cokoliv, záleží na časovém prostoru. Některé předlohy mi vytvářel třeba taťka. A místo čokolády, mi nejbližší udělají radost nějakým novým vykrajovátkem. Zdobím pevným sáčkem. Cukrovou polevu si míchám klasicky ručně…bílek s cukrem. Nedávno jsem měla možnost péct na svatbu své kolegyni a to jsem si poprvé objednala ke zdobení královskou glazuru. Je to dražší záležitost, než bílek s cukrem, ale pracuje se s tím velmi dobře a rychle si na ní člověk zvykne.

Jak dlouho takové pečení a zdobení trvá, například u chaloupky?

Jak už jsem se zmiňovala…s pečením perníků souvisí trpělivost a když tak uvažuji, tak se ji učím dodnes. Připravené těsto je dobré nechat chvíli odležet, aspoň pár hodin. Po upečení by se měl nechat perník takzvaně vydýchat, alespoň jeden den. To proto, aby se cukrová poleva neodlupovala. Pak teprve přijde na řadu zdobení. Časově práci takové chaloupky nemám vyměřeno. Tím, že to dělám jen pro radost a věnuji se tomu jen tehdy, kdy já chci a kdy mám čas, nepracuji na výrobku v kuse, nemám celkový čas vymezen a změřen.

Základem dobrého perníku, jsou kvalitní suroviny, proto mám vždy připraveno hodně domácího medu.

Reakce rodiny, přátel a okolí?

Jsem člověk, který rád nechává věci na poslední chvíli, což jsem postupem času musela odbourat a okolo Vánoc, kdy tvořím i pro své blízké a je práce více, tak aby to rodina ,,neodnesla“, musela jsem se naučit práci více časově zorganizovat. Rodina si už zvykla, že když přijde ten pořádný vánoční šrum, tak jsou perníky všude kam se podíváte.

Kde na všechno berete čas? Práce a rodina, děti…

Někdo rád sleduje televizi, čte, kouří (to taky zabírá čas) a já věnuji svůj čas tomuto koníčku. Každý máme k dispozici stejný počet hodin a jak s nimi nakládáme, je jen na nás… A kdo říká, že nemá čas na nic, tak to jsou jen fráze.

Mám pocit, že Vás tahle záliba spíše nabíjí energií a radostí (jiného by unavila a vyčerpala). Myslíte, že je to tím, že pečete s láskou?

Ano, práce na výrobcích mě dobíjí. I když se mi někdy nechce, vím, že když se do práce nakonec pustím, odmění mě dobrým pocitem. Když je venku pošmourno, tak peču nejraději. Vůně perníku při pečení je nezaměnitelná. Mám radost, když vidím, jakou radost perníček udělá ostatním. Já neznám dítě, které by nemělo perník rádo.

Máte nějaká přání a sny?

Jako každý, mám i já, svá přání a sny. Je to první věc, která mě drží tak dlouho, tak snad jen, aby mě stále drželo prvotní nadšení. Když vidím některá díla pernikářek, tak to je asi takový přání, přiblížit se alespoň kousek ke zkušeným ,,umělkyním“. Je to má vize na důchod :-).

Chcete vyzkoušet i nějaké novinky ve stylu pečení?

Ráda se dívám na výrobky jiných, čtu si články o výrobě perníků a všechno co s perníkem souvisí, ale nejsem pro inovátorské kousky, a tak třeba i po vyzkoušení vícero receptů zůstávám u toho prvotního.

Co vzkážete našim čtenářům?

Asi jen jediné, kdo jen někdy pomyslel, že by zdobení nezvládl, ať se pořádně ještě jednou podívá na mou první chaloupku.

Malá ukázka vánočního pečení od p. Miriam Z. (se souhlasem autorky):

A ještě na závěr bych dodala, že já jsem zastánce toho názoru, že by měl perníček nejdříve chvíli potěšit naše oči a pak si na něm člověk může i  pochutnat 🙂 … ne si jej nechávat na další rok, jak to mnozí dělají a uschovávají akorát pro moly.

Děkuji p. Miriam za pěkný a voňavý rozhovor a přeji ji, ať i nadále peče tak krásné perníčky jako do teď.  Díky rozhovoru jsem dostala chuť na perník, tak si asi musím nějaký koupit, jelikož nepatřím k těm, co perníky pečou. 

A co vy? Pečete perníky? Jaké jsou vaše výtvory a recepty? Napište nám.

(celý rozhovor sestavila a připravila: blogerka Michaella)